Co ochutnat v Salalah a okolí?

Rýže

Nejběžněji narazíte na různé variace tradičního ománského pokrmu z basmati rýže zvané kabouli nebo machboos.

Jsou to rýžové pokrmy podobné biryani (někdy i tak nazývané), ochucené smaženou cibulkou a ománskou masalou z hřebíčku, kardamomu, skořice, koriandru a dalšího celého nebo mletého koření. 

Aromatická rýže je nejčastěji podávaná buď s vařeným a smaženým kuřecím masem, nebo rybami a zdobené různými přísadami, jako jsou rozinky, datle, nebo mandle. 

Shuwa

Shuwa je považována za národní jídlo Ománu. Obvykle se podává pouze při zvláštních příležitostech, jako jsou svatby nebo svátky Eid a není tedy běžně v nabídce restaurací.

Shuwa je pečené maso připravené ve speciální peci - jámě v zemi. Jehněčí, kozí, či velbloudí maso zraje až 48 hodin naložené v koření.
Každý kuchař, rodina má svůj mix koření. Poté se maso zabalí do suchých banánových nebo palmových listů, dobře utěsní, vloží do pytlů a vhodí na žhavé uhlíky do jámy, která se uzavře víkem a zakryje. Maso se pomalu peče minimálně 24 hodin, dokud není šťavnaté a měkké.

Příprava slavnostního pokrmu chce trpělivost a dovednost. Často spojuje rodiny i celé vesnice. Společně vykopou jámu, podílí se vytahování masa z ní, sdílí potěšení z luxusního jídla. Díky pomalému pečení koření pronikne až do kostí, tuk vytvoří na povrchu jemného masa křupavou kůrku.

Shuwa, podávaná na masivním talíři rýže, je určena ke sdílení, a to jak při výrobě, tak při požitku.

Muthbe

Muthbe není konkrétní jídlo, ale způsob vaření masa, při kterém se čisté a středně ploché kameny pokládají na velký hořák a zahřívají. Jakmile kameny dosáhnou optimální teploty, položí se na ně marinované maso. Díky kamínkům, které vytáhnou vlhkost z masa v místě kontaktu, je maso již po pár minutách dokonale propečené, zvenku křupavé a uvnitř šťavnaté.

V restauracích Madhabi na severním okraji Salalah můžete ochutnat takto připravené kostky velbloudího masa s velbloudím sádlem jako špíz, nebo kuře rozříznuté a vytvarované do placky či pochoutky z kozího masa.

Mishkak

Mishkak grilovaná jídla jsou základem ománských pikniků na plážích i na úbočích hor.

Kostky masa jehněčího, kozího, velbloudího nebo obvykle hovězího jsou okořeněné opojnou směsí kardamomu, černého pepře, soli, hřebíčku a skořice, proložené kouskem tuku a napíchnuté na špejli jako špíz.

Ma'ajeen

V regionu Salalah můžete na okraji silnice objevit proužky hovězího nebo velbloudího masa nasolené a zavěšené na tyčích k usušení. 

Po stažení se smaží v kostkách tuku, aby maso bylo křupavé a mastné. 

Shawarma

Shawarma je na rožni pečené kuře, nebo skopové, či velbloudí maso odřezané a podávané zabalené v chlebových plackách se saláty – podobné döner kebabu, nebo také podávané  na talíři s hranolky, humusem a salátem. 

Jednoduchá shwarma je levná, obvykle vyjde pod 1 OMR. Nevýhodou je, že bývá v nabídce jen ve večerních hodinách.

Kofta

Kofta je známý pokrm - šištičky z mletého hovězího nebo jehněčího (někdy i kuřecího) masa ochuceného kmínem a skořicí, napíchnutého na velké jehle a pečeného většinou na grilu. 

Většina kebabů se podává s chlebem, humusem, salátem, ale i s biryani, či teplou zeleninovou přílohou např. z cuket.

Čerstvé mořské plody

Podél pobřeží Ománu se denně čerství loví tuňák a mnoho dalších ryb, krevety, krabi, v sezóně lovu humři a na jihu dokonce i ušeň. Nejlepší způsob, jak ochutnat místní ryby a mořské plody je navštívit rybí trh v Salalah (Central Market) nebo přístav v Mirbatu.

Nejčastěji zde nabízejí celé pečené ryby potřené olejem a kořením s nezbytným kopcem kořeněné rýže a salátem. 

Za rozumnou cenu vám na počkání připraví i humra nebo chobotnici.

Fateira

Tradičnímu chlebu podobná fareira se vyrábí z mouky, soli a vody, i když některé recepty obsahují také malé množství oleje, aby se zlepšila pružnost těsta. 

Malé kousky těsta se natáhnou na tenké pláty, které se poté složí do čtverce a pečou se na naolejovaném tálu z obou stran.

Fateira se podává horká, nakrájená na čtverečky, nejčastěji potřená bílým sýrem a pokapaná medem.

Chalva

Zatímco ve většině arabských zemí se jedná o sladkou sezamovou pastu, v Ománu jsou hlavní surovinou pro výrobu chalvy datle. 

Ománská chalva je jemná, hodně sladká želatinová směs, která je ochucená šafránem, kardamomem, ghí, ořechy a růžovou vodou.

Vaření chalvy vyžaduje neustálé míchání několik hodin ve  velkém měděném hrnci zvaném mirjnl. Prý vydrží 4 měsíce bez konzervačních prostředků. 

V prodejnách typu "Omani sweet" ji najdete v různých velikostech balení, i v malých kelímcích obsahu hotelové marmelády.

Datle

Datle jsou další národním symbolem pohostinnosti Ománců.

V Ománu existují stovky odrůd datlí, pocházejících jak z Ománu, tak ze sousedních zemí, s jemnými odchylkami v chuti, velikosti a barvě.

Ovoce se konzumuje nejen čerstvé, těsně po sklizni, ale především se suší pro zbytek roku. 

Na trhu je mnoho dalších produktů z datlí - datle plněné např. ořechy, obalované v různých čokoládových polevách i kokosu, sirupy, sušenky, bonbóny...

Datle jsou nezbytnou součástí ománského života a jsou vnímány jako božský dar. Jedí v lichém počtu tak, jak je jedl prorok Mohamed. 

Listy datlové palmy jsou vetkány do rohoží, košů a střech domů. 

Ománská kahwa

Servírování a pití kávy je další nedílnou součástí tradiční ománské pohostinnosti. 

Tradiční aromatická a lehce nahořklá káva kahwa se evropské kávě příliš nepodobá. 

Podává se v malých šálcích bez ouška, bez mléka a cukru, ale ochucená kořením obvykle kardamomem. 

Je-li vám nabízena kahwa, považuje se za slušné dát si jeden šálek jako symbol přijetí nabízené pohostinnosti, i když ve skutečnosti si kávu nepřejete.

Čerstvé džusy

Téměř v každé restauraci mají v nabídce džusy (smoothie), vyrobené z čerstvého ovoce, jako je mango, banán, ananas a granátové jablko.

 V porovnání s cenami v tuzemsku jsou velmi levné.